Jaké jsou nejčastější vady řeči?

Breptavost: Tempo řeči je příliš rychlé, často se mění a artikulace je nedbalá. Mluva je málo srozumitelná, nebo dokonce nesrozumitelná. Vada neovlivňuje psychické ani komunikační schopnosti.  

Koktavost (Balbuties): Poruchy plynulosti řeči. Opakují se první hlásky nebo slabiky ve slově, případně se slabiky protahují. Většinou má koktavost negativní dopad na osobnost, protože takový člověk má strach z komunikace. Nejčastěji vzniká mezi 3.-4. rokem života, kdy se dítě začíná učit mluvit ve větách, a s novými povinnostmi při nástupu do školy. 
 
Opožděný vývoj řeči: Pokud dítě ještě ve třech letech v řeči zaostává měl by rodič vyhledat odbornou pomoc. Nesprávný vývoj může mít několik důvodů – může být dědičný,
– může souviset s poruchou sluchu a nervové soustavy,
– může být příčinou mentálního postižení. 
 
Oněmění (Mutismus): Na určitých místech nebo před některými lidmi člověk není schopen mluvit. Může k tomu mít hned několik důvůdů – komunikaci odmítá, bojí se nebo se stydí. U dětí vada nejčastěji vzniká s nástupem do školy, vzniknout může i po smrti blízkého člověka nebo kvůli šikaně. 
 
Patlavost (Dyslalie): Nejčastější řečová vada u dětí. Jedná se o poruchu artikulace a vypouštění některých hlásek nebo skupiny hlásek. Takové hlásky člověk vynechává nebo zaměňuje za jiné. 
 
Afázie: Řečová vada u dospělých, která vzniká při poškození mozku (po mozkových příhodách, úrazech hlavy, nádorech apod.). Naruší se tak vyvinuté schopnosti porozumění i řeč. Vyznačuje se nechápáním významu slov nebo vět či nenacházením potřebných výrazů. 
 
Vývojová Dysfázie: Porucha schopnosti mluvit. Zpravidla vzniká při organickém poškození mozku dítěte během těhotenství, při porodu nebo do jednoho roku po narození. 
 
Dysartrie: Porucha výslovnosti a artikulace, s gramatickými pravidly nebo významem slov není problém. 

Jak často se chodí na logopedii?

Interval mezi návštěvami je individuální – nejčastější jsou návštěvy jednou za 3 týdny až měsíc (většinou u poruch výslovnosti), pokud se péče zahájí včas. U složitějších vad se může na terapii docházet v ojedinělých případech i 1x týdně nebo naopak u velmi malých dětí bývají zpravidla delší časové intervaly mezi terapiemi. Četnost návštěv je plně v kompetenci logopeda, ten je individuálně upravuje podle momentální situace a potřeby. 

Kdy se má začít s logopedií u dětí?

Obecně se dá říci, že tehdy, jsou-li rodiče nejistí, zda vývoj řeči probíhá bez poruch. Indikací poruch mohou být například následující příznaky:

  • díte má problémy s kousáním, sliněním či polykáním
  • dítě koktá
  • přetrvává déle jak tři týdny chrapot nebo „huhňání“
  • dítě artikuluje hlásky interdentálně (s jazykem mezi zuby) 
  • ráčkuje (hlásku R tvoří v krku)
  • pokud je řeč dítěte výrazně odlišná od řeči jeho vrstevníků
  • dítě kolem 3. roku ještě nemluví, mluví podstatně méně než jeho vrstevníci neumí vyslovit V, F, H, CH, G, AU, OU, řeč je nesrozumitelná pro okolí
  • kolem 4. roku vyhledejte lékaře, pokud je řeč obsahově chudá – dítě se vyjadřuje obtížně, odpovídá jednoslovně, řeč je nesrozumitelná, dítě nevyslovuje řadu hlásek, neumí měkčit, tzn. používat Ď, Ť, Ň, nebo neumí vyslovit BĚ, PĚ, VĚ a L, nebo je deformuje
  • po 5. roce věku dejte pozor, pokud dítě stále netvoří některé hlásky, vynechává je, nebo nahrazuje jednoduššími, neumí vyslovit Č, Š, Ž, C, S, Z, R